neděle 2. února 2014

Hustej názor Veganky

Předem říkám, že jsem tohleto nepsal a přestože by to ani nezabralo tolik času, jednou si taky zalenoším. Proč? Protože bych to asi líp než daná dívka nenapsal. Jasně, možná to neobsahuje celej můj názor na danou problematiku a hlavně ho ještě nejsem schopen dodržovat, ale doufám, že to k tomu pevně spěje J 
Tak tedy:

Jsem veganka, to je myslím fér přiznat narovinu, důvody, které mě k tomu vedly, vysvětlím níže. Ale stejně tak rovnou říkám, že tento příspěvek nemáte brát jako další vnucovačku, propagandu, válku proti "normálním" ani nic podobného - jsem jeden z posledních lidí, co by veganství někomu nutil a troufám si říct, že vůči svému neveg okolí jsem v životě neutrousila ani jednu jedinou urážlivě mířenou poznámku, přestože část okolí by si jí skoro zasloužila a to zejména kvůli poznámkám, které jsem si na adresu bezmasého stravování musela již vyslechnout já. V násilném přesvědčování však cestu nevidím a tak se i za těchto situací snažím krotit vášně na uzdě a držet se věcné debaty.
Důvodem, proč jsem sekla s konzumací živočišných výrobků (masem počínaje) není to, že bych si myslela, že člověk je býložravec (haha), ani to, že bych věřila ve všeuzdravující moc rostlinné stravy (pětkrát haha) a už vůbec ne to, že bych chtěla lvovi vyčítat jeho antilopy ^^(asi tak stomilionkrát hahaha - upřímně - neexistuje snad vegetarián, co by něco takového měl v plánu, navíc lev nemá v debatě o lidské etice co dělat).
Důvody, které mě k tomu vedly, jsou především etické (+ trochu ekologické, ale to je na delší a složitější debatu a proto bych je s dovolením nechala stranou a držela se toho stěžejního - tedy etiky a i tak ve velmi zkrácené podobě). Osobně mám velkou úctu k životu, protože to je něco, co zkrátka každý dostane "do rukou jen jednou" a měl by mít tudíž šanci s tím "jednou" naložit podle vlastního uvážení. I proto považuji právo na život za něco nedotknutelného a to nejen u lidí, ale i u ostatních zvířat. (protože dost pochybuji o tom, že prase mělo v plánu nechat se zabít a skončit u někoho na talíři). A také se mi velmi líbí myšlenka Kantova kategorického imperativu, kterou považuji za asi nejlogičtější “metr dobra” - “Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.” Bylo by hezké říct, že správné je, aby všichni lidé na Zemi přestali zabíjet zvířata a respektovali jejich právo na život. Na druhou stranu jsem realista a vím, že toto pravidlo ve své absolutní podobě není možné aplikovat obecně, protože existují oblasti, kdy člověk nemá na výběr (např. inuité se asi těžko budou pěstovat doma fazole a mrkev, že). Proto se držím pravidla, že člověk by neměl zabíjet, pokud to není bezpodmínečně nutné k přežití - a tento požadavek už obecně aplikovatelný je a proto jej považuji za ideální kompromis mezi právem na život oběti (v tomto případě zvířete) a zároveň nepovinností nechat se zabít (hladem) proto, aby nebylo porušeno právo na život někoho jiného. Já určitě nebudu vyčítat např. lidem žijících v extrémně chudých a neúrodných oblastech, že si k obědu zabijí kozu ze svého stáda, protože vím, že oni takový výběr zkrátka nemají. Ale já jako člověk 21. století žijící ve střední Evropě pro svůj život reálně NEPOTŘEBUJI ÚMYSLNĚ ZABÍJET ANI UBLIŽOVAT. Mám na výběr z celého širokého sortimentu potravin a tak si mohu vybrat dostatečnou škálu těch rostlinných, které mi zajistí velmi pohodlné přežití a proto volbu vegetariánské (či spíše veganské) stravy považuji za eticky správnou a držím se jí.


Přijde mi to čím dál tím víc logické, a pokud by se tak chovala jenom polovina západní populace, hned by nám tady bylo líp. A teď si jdu dát steak J

PS: jakkoli to vypadá přiměřeně na článek, byl to jenom komentář v jedné sáhodlouhé diskuzi na Facebooku. To znamená, že ho asi moc lidí bohužel nečetlo. Víc a víc totiž píšeme místo toho, abychom se dokázali lépe dohodnout.

čtvrtek 19. prosince 2013

Kvantové nakupování dárků



Nevím jak vy, ale já hlavně o Vánocích nakupuji dárky kvantově. Co to znamená?
Rozhodně bychom daný termín neměli chápat příliš fyzikálně – jedná se spíše o shánění věcí, které mi přijdou krásné a mohly by se někomu z rodiny hodit. Na rozdíl od většiny lidí tedy nepřemýšlím, pro koho to konkrétně bude nebo jestli jsem toho danému člověku už nedal příliš. Ne; všechno jde na sklad a až teprve pak se občas rozhodnu i jinak, než bylo původně myšleno.
Celý proces má několik obrovských výhod a jednu citovou nevýhodu.

Výhody:
-         -  Až doma se můžete rozhodnout, že tu krásnou svíčku dáte babičce, místo mamince
-         - Psát na dárek hned jméno a balit ho je celkem zbytečné – v klidu se lépe rozhodnete a nekoupíte tolik zbytečností
-         - Když se vám něco nedejbože rozbije nebo ztratí, skoro nic se nestalo – máte přece zálohy, které jdou někomu případně darovat i
-         - Nemusíte mít žádný odškrtávací seznam, který někde ztratíte nebo se díky němu příliš nervujete
-         - No a nakonec některé univerzální dárky rostou časem na ceně, takže se vyplatí je koupit co možná nejdřív J

Nevýhody:
-         - Jednou z mála nevýhod může být jistá necitovost, kdy někomu dáte dárek, který mu ještě před pěti minutami „nepatřil“; respektive to tak můžete vnímat samozřejmě jenom vy
-         - Těchto citovostí je ovšem možno se zbavit tím, že se budete u všech dárků maximálně zabývat jejich kvalitou. Snažte se kupovat
-         - Jedinou další „malinkatou“ mouchu vidím v neuniverzálnosti všech dárků a neodhadnutí jejich počtu– oproti klasickému nakupování a přemýšlení je možné kupovat jen generálně a to poměrně omezuje jisté individuální potřeby, ovšem na velkou část darů to bohatě stačí.

Doufám, že jsem vás alespoň trochu inspiroval k většímu klidu a systematice při nakupování, možná by šly tyto postupy použít i v úplně jiném odvětví života – při nákupu do restaurace a tak podobně.
No a na závěr popřeji mezi jinými i všem případným rejpalům Veselé Vánoce a prosím, uvědomte si hlavně jedno – nemělo by to být tolik o hmotě jako spíš o duši a prožívání. Vždyť ony dárky jsou jenom takovým zpestřením…






Veselé Vánoce

pondělí 4. listopadu 2013

Kreativitu je nejlepší používat dávkově


To znamená dokončovat jenom ty věci, které za to stojí. A za tím si stojím od teď já!

Co tímto vším myslím? No například, pokud mám otevřený prohlížeč a v něm spousty tabů, musí mi být jedno, jestli se to zrovna najednou zavře. Spíš mám používat dávkovou tvorbu, než neustále něco zakládat. To se uloží v historii, ovšem vyhledávat na Googlu je mnohem rychlejší a najít to znovu je často mnohem lepší (pokud to není zrovna nedohledatelná věc atp. ), než to mít založené a brouzdat mezi taby.
Je velice těžké to přijmout a trvalo mi to mnoho let, ovšem dnešním dnem měním své chování ohledně tohoto. Články, které mají být napsány a věci, co mají být udělány, jednoduše udělány jsou. Všechno ostatní je jenom volná tvorba ve stejném stylu, v jakém tvoří Vesmír či Bůh, jakkoli ji, jeho a ono nazveme. Je naprosto geniální si uvědomit, že člověk v dnešní době internetu nemusí tvořit nijak jinak než na počítači, například psaním jako já nebo grafikou a tak podobně. Nemusí ani vycházet ven nebo dělat cokoli dalšího a naprosto mu to vyhovuje… je to prostě jednoduše geniální tvořit tímto stylem a dělat jenom to, co vás baví. Protože již nyní je jistota, že když děláte to nejlepší, co umíte, rozhodně se uživíte.

Je mi divné, že jsem si to uvědomil až teď. Velké společnosti jako je Google či Facebook tímto stylem již tvoří a je možné, že nikdo nikdy již nepřijde na lepší způsob tvorby, než je tento. Stejně jako věřím, že nikdo nepřijde na lepší způsob vyhledávání, že strýčku Google ;)


čtvrtek 26. září 2013

Co vám ta Afrika udělala?


Když se teď dívám na Flightradar, téměř se zhrozím. Ne, že by tedy byl letecký provoz nad Evropou o půlnoci nějak extrémním, stále ovšem celkem slušný.
Tedy – slušný z pohledu výdělku leteckých dopravců. Ovšem na Afrikou nic! Dvě, tři, maximálně čtyři letadla mířící přes noc do anebo z Evropy na nějaké africké místo.
Jakožto ekolog danou skutečnost jedině kvituji. Jakožto člověk ale nikoli. Ekonomicky se totiž s téměř stoprocentní jistotou ukazuje, že čím vyspělejší je země, tím více se nad ní létá jak mezinárodně, tak vnitrostátně. Ony státy americky spojené jsou extrémem nad extrémy – denodenně je nad nimi ve špičce několik tisíc letadel najednou a jejich počet narůstá. Naopak nad černým kontinentem se nachází neslabší provoz světa a může za to jediná věc – chudoba. To, jak jsou místní obyvatelé již po šesté století Západem vysáváni, nemá snad nikde ve světě obdoby.

Přátelé, tady se nejedná o žádnou konspirační teorii, ale holý fakt. V nedemokratické republice Kongo znásilňuje armáda ženy po statisících, tropické lesy a savany zažívají stále narůstající mícení a vraždění původních druhů (ano, nedá se to ani jinak nazvat, více zde), v neposlední řadě pak naprosté drancování ložisek fosilních paliv a drahých kovů potřebných k výrobě mobilních telefonů. Tradičního zlata a diamantů samozřejmě nevyjímaje.
Jistě, ve většině zemí je korupce a úplatný prezident společně s vládou, ale položme si otázku: Není to tak pro nás přeci jenom výhodnější? Není lepší, když se dva hádají a bojují o těžbu? Třetí se pak jednoduše může smát a slíznout veškerou smetanu. Chudákům obyvatelům totiž vždy ze stolu zbydou jen drobty.
Celý fotbalový svět hlásá NE rasismu. Já si ovšem myslím, že je to jenom trapná zástěrka a proklamace maximálně na zelené trávě. Ve světě to tak většinou není a i přesto, že je za tím víc chamtivý než rasový motiv, nadnárodní korporace si podle mě rády přisadí.

Nezbývá než doufat v to, že se celková situace bude pomalu zlepšovat. Lidé přestanou kupovat ropu a snad se i lépe chovat k tamním již téměř vyhubeným druhům. Afrika již není co bývala a já se stále víc bojím, že ani už nikdy nebude. Alespoň, že v Keni stále ještě střílejí pytláky na potkání.


PS: Viděli jste někdy v posledních 10 (!!!) letech o Africe nějakou zprávu v televizi? Já ne. Kdo by chtěl také znepokojovat své diváky, že…

PSPS: To vraždění opic a dalších druhů se samozřejmě neděje jenom v Africe

Věnováno Oldovi

neděle 9. června 2013

Kope za nás každá buňka našich těl

A my jim to hlavně alkoholově velice špatně vracíme. Proč to vlastně děláme, pokud se jedna každá buňka našeho těla snaží dělat svou práci co nejlépe. Ony vlastně snad ani nemůžou jinak, jelikož jsou k tomu naprogramovány a nemají vlastní vědomí. Nebo mají?

Můj dobrý kamarád říká, že člověk je jediný ze dvou stvoření, který může neplnit svoje poslání tady na Zemi. Ovšem ono poslání neplní naše vědomí a naše vědomé rozhodnutí. Nikoli buňky nebo jednotlivé neurony, neboť zatím nikdo nedokázal, kde naše vědomí sídlí a jestli je nebo není jenom projevem té obrovské sítě sta miliard buněk našeho mozku.
Jelikož za nás tedy každá buňka kope, proč podrýváme jejich snažení? Proč se vědomě ničíme cigaretami a alkoholem, dalšími drogami? Vím, jednou to vyzkoušet je velice v pořádku, ale závislosti nás ničí. Závislost na vzduchu nás jednou zabije, stejně tak na spánku či na jídle… vše ničí naše tělo, buňky a jednotlivé části jednu po druhé a zároveň všechny společně.

Nejsem v tomhle ohledu svatej, rozhodně ne. Ovšem když si člověk uvědomí, kolik své energie zbytečně zbůhdarma často vyhodí a všechny buňky přitom odvádí svou práci skvěle, je to na ně asi celkem zrada. Doufám, že jí přestanu dělat co nejdřív a vám všem přeju to samé.

pondělí 20. května 2013

Role člověka je menší a menší



Rozhodně alespoň v dnešním světě. Čím větší je vliv techniky a počítačů, které umí úchvatným a exaktním způsobem řešit miliardy a biliony operací za vteřinu (což bylo ještě před více než 15 lety celkem nepředstavitelné), tím menší je vliv jednotlivce. Tedy lépe řečeno, člověk se stává jen jakýmsi souborem funkcí, z nichž je jich unikátními menší a menší počet.
Funkce našeho mozku jednoduše nahrazuje technika, a přestože ta nedokáže zatím sama tvořit a mít nějakého ducha, vědomí, kreativní myšlení, nahradí již velkou většinu automatizovaných úkonů lidského chování.
Předpokládám, že postupem času bude jejich objem ještě větší a větší, až se velké části lidí stane, že budou nahraditelní naprosto ve všem.
Nechtěl bych tady nastiňovat nějaké katastrofické scénáře, ovšem ekonomie jasně říká nepotřebnost toho, kdo je nahraditelný. Ti lidé potom možná nebudou mít, co jíst a pokud se v rozumné době nestanou v něčem lepšími než počítače, dojde k jejich vyhubení. Kdo ví, třeba se nám podaří zachránit pár exemplářů těchto ovcí v ZOO.
Pro lidstvo by to byl ostatně pozitivní pokrok (přes veškeré negativní vnímaní hlavně humanisty), protože by snížilo svůj počet jedinců a Země by ho lépe uživila. Nehledě na exponenciálně klesající spotřebu v důsledku jejich inteligence. Ovšem běda těm, kdo se budou nacházet na špatné straně barikády.
Celým článkem prostě chci víceméně depresivně konstatovat, že člověk už je výjimečným ve velice málo věcech a kreativita je jednou z nich. Proto tvořme, dokud můžeme!

PS: tak jsem aspoň našel odkaz na článek o neustálém zrychlování počítačů, který jsem četl. Velice podnětné

středa 24. dubna 2013

Jeden z nejlepších článků k zamyšlení

iHned zas tak moc nečtu a přitom tam dnes vyšel jeden z nejlepších článků za poslední roky. Aspoň tak mi to přišlo. Nic o debilní politice nebo o tom, jak někdo prodal firmu za stovky miliónů. Tohle se týká absolutně všeho a čím dál tím víc se to stává realitou.

http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59753690-jak-nam-data-meni-zivot-a-jaka-profese-je-nejvic-sexy

Jelikož ale nechci tenhle blog proměnit v odkazovník, další článek bude již opět (doufejme) plnohodnotný :)