Stalo se mi to už
mnohokrát a cítím to podobně – lidé mají slabost pro osoby, které se jmenují
stejně. A to nejen křestním, což je dost dobrá vazba, ale taky příjmením. I když
je tu jistý rozdíl: osoby se stejným příjmením se k sobě staví částečně i
ambivalentně, protože spolu nechtějí mít nic společného, pokud nejsou příbuzní.
Alespoň já to tak mám – připadá mi, že by si nás lidi pletli. Kdežto stejném
jméno je fajn a dává to najevo jistou možnost náklonnosti.
Nevím, nakolik je
tato hypotéza pravdivou a pátrat po tom zatím nebudu. Ovšem baví mě se tím
zabývat už jen z psychologického sportu, protože je až překvapivě těžké
něco relevantního vygooglit.
PS: Mám rád, když
se někdo další jmenuje Michal. Člověk se na sebe rád dívá do zrcadla a možná
tady je to podobné. Co si o tom myslíte vy? Napište mi do komentářů! (ještě, že
se nejmenuju Tomio).
PSPS: Možná se to stává tím víc lidem, čím vzácnější je jejich jméno. Ovšem i reakce může být radikálnější (love X fight reakce). Zajímal by mě jejich pohled na věc