Přemítáte, co
daná větička znamená? Pak asi nejezdíte moc autobusem, respektive jste
nejezdili se školou na výlety. Je totiž jistá skupina lidí, říkejme jí borci.
No ti borci si zásadně sedají na zadní pětku v autobuse. Co na tom, že je
tam největší rámus od motoru a nejmíň místa na nohy – jim to nevadí. Aspoň to
dává najevo, že nepotřebujou kinedril.
Tihle borci se
časem vždycky ze společnosti ztratí a nikdo neví kam. Jakmile totiž pomine čas
základek či středních, vymizí do svých nuzných zaměstnání či hudebních kapel a jsou
tak vidět maximálně z pódia.
Ale nezoufejme! I
my, pětkou nepoznamenaní, máme šanci se mezi ně přidat! Je to tak jednoduché,
jako si na onu magickou poslední řadu autobusu sednout. Tudíž se posaďte,
prosím.
Co se týče filozofie,
je ona magie pětky způsobená pravděpodobně jak její strategickou polohou, tak
tím, že má jednoduše o sedačku navíc. Nikdo na vás nemůže nic zezadu házet a
navíc máte uprostřed jednoho bojovníka k dobru.
Ovšem borectví není jenom o tom. Je také o naprosté svobodomyslnosti a svobodě obecně. I když je asi pravda, že to stejně někdo, kdo borcem není, nemůže pochopit.
Ovšem borectví není jenom o tom. Je také o naprosté svobodomyslnosti a svobodě obecně. I když je asi pravda, že to stejně někdo, kdo borcem není, nemůže pochopit.
Do druhé třídy jsem měl kamaráda, jenž se jmenoval taky
Michal. Blonďák, mnohem menší, ale mnohem agilnější a vitálnější než já. Na lidech
cítíte, kdo je borec nebo ne. On byl, přestože jsem ho nikdy na pětce neviděl.
PS: Davide, až pojedeš do Anglie zase busem, tak víš, kde máš sedět ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme tady všichni slušní a k věci. Komentáře nemám rád, takže žádný politický provokace...